              |
 |
|
|
Geochelone pardalis pardalis - jihozápadní Afrika, Kapsko
Geochelone pardalis babcocki – jihovýchodní Afrika, Etiopie, Súdán
Jelikož tento druh želvy není zrovna nejběžněji u nás chovaný,bude i tento článek trochu jiný než ten předešlý o Testudo Hermanni.
O želvách všeobecně není moc literatury,toto je něco málo z toho co vím, moje zkušenosti,postřehy a zkušenosti dalších želvařů, se kterými jsem v kontaktu a radí mi ve věcech, ve kterých ještě sama tápu :o))
Želva pardálí je po želvě ostruhaté ( Geochelone sulcata ) druhá největší suchozemská želva žijící v Africe.Rekordní samec měl 65,6cm a 43kg, samice 49,8cm a 20kg, většina želviček však dosahuje délky 35-45cm a váha do 15kg.Pohlavní rozdíl lze poznat po 4-tém roce života a je to podobné jako u jiných želviček – sameček má delší ocásek, plastron je prohnut do tělíčka, také bývají užší a protáhlejší.
Samička má krátký ocásek bez prohnutého plastronu a v zajetí se zdá růst samic do dosažení pohlavní dospělosti rychlejší.
Zbarvení
Barva želvičky (G.pardalis babcocki) je žlutá až světle hnědá s nepravidelnými tmavě hnědými až černými skvrnami, plastron je jednotně žlutý.
Mladé želvy mají však trochu jiné zbarvení než dospělá želva – viz.foto
Strava
Tato skupina želviček, ke které můžeme přiřadit i želvy G.elegans a G.sulcata už je na krmení trochu obtížnější.
Myslete na to,že tyto želvičky žijí v Africe na otevřených prostranstvích, to znamená hromadu suchých travin a sluníčka.
Stoprocentně tam nepotká sladké šťavnaté ovoce nebo snad krásně zelenou pampelišku či jetelíček :o)), ale v našich podmínkách to nejde moc dobře zařídit.
Trávicí trakt těchto želviček je tedy logicky utvořen tak, aby dokázal trávit seno či slámu a
vytáhl z něj co možná nejvíce živin a potřebných látek.
Jídelníček těchto želv možná vypadá chudě a nepestře, ale věřte mi, že to má svůj důvod.
Přes teplé období je nejlepší nechat želvičky pást venku a přes zimu zkrmujeme seno, čínské zelí, řepku, zkusit můžete i mražené fazolové lusky, které se musí nechat rozmrazit a ohřát na pokojovou teplotu.
Zní to hrozně, ale není lepší mít želvičku s touto stravou zdravou a čilou než jí dopřávat pro Vás pestřeji vypadající stravu a mít jí nemocnou, s nevyvinutými kostmi, hrbolatým krunýřem a postiženými vnitřními orgány??
Želvička nerozumí tomu, že když bude papat to sladké ovoce co jí s takovou láskou podáváte bude trpět zažívacími problémy atd.
Proto její zdraví a celý její život závisí jenom na Vás.
Moje pardálka zbožňuje převážně zelené bylinky a seno, je vidět jak přes zimu trpí :o)
Naopak naše Hermanka, ta spapá na co přijde a to co je pro moji hermanku zbožňovaná lahůdka a pamlsek jako je třeba banán je pro moji pardálku něco neuvěřitelně odporného a to ona nikdy do pusy nestrčí :o)))
Čínský zelí a lusky papá jen aby tu hroznou zimu přežila - večer zalézá do hromady sena a chroupá a chroupá :o))
Nároky a vybavení želvária
Tak a i co se týče osvětlení jsou na tom tyto želvičky trochu jinak :o))
Jelikož se celý dny toulají po Afrických otevřených rozpálených pláních je potřeba jí dopřát i silnější UV zářivku než jak je tomu třeba u Hermanek.
Já používám zářivku Repti Glo 8 s tím že svítím celý denní režim (cca 12 hodin denně).
Je doporučována UV lampa Osram Ultra-Vitalux, ale ta už je poněkud dražší ( asi 1800,-),je potřeba mít lepší objímku (dokáže se pěkně rozpálit), ale zase s ní nesvítíte celý den ( od deseti minut po hodinu).
Pardálky mají dosti velkou spotřebu vody, pozoruji že moje pardálka chodí pít denně a když nejde pít jde se alespoň smočit – na rozdíl od Hermanky, tu svojí jsem pít snad ještě ani neviděla :o))
Bylo mi doporučováno pravidelně pardálky koupat po dobu asi 20minut ve vlažné vodě,
nemělo by pak docházet k pyramidatění krunýře ( tím nechci říct,že když budete želvu koupat nebude hrbatá ! ).
A proto koupu ob dva dny 20 minut a želvičkám se to moc líbí, pomáhá jim to (všem želvám)
se vyprazdňovat.
Takže mimo jídelníčku a UV je to pak podobné jako u jiných želviček.
V teráriu je potřeba žárovka a UV lampa, mistička na vodu a na jídlo,podestýlka, prolézačky a schovky :o) z kořenů a kamenů.
Jako vitamíny je opět vhodná sépiová kost, kterou můžete nechat i volně v kuse a želvičky si o ní budou brousit zobáček :o)
Je potřeba denně terárium čistit od staré potravy a trusu (nemyslím tím vyhození celé podestýlky a nasypání nové).
Jinak obavy z toho,že želvička bude mít za pár let 50kg mít moc nemusíte.
Růst
Bořík narozen listopad 2006 váží teď 4.2.2007 26g.
Boženka narozena březen 2006,1.6.2006 vážila 33g a teď 4.2.2007 váží 51g.
A aby jste viděli rozdíl tak Testudo hermanni narozena červenec 2005,vážila 1.6.2006 71g 1.10.2006 už vážila 150g a dnes 4.2. váží 240g :o)
Závěrem
Jinak jsou to želvy moc krásné a přijdou mi i snadno chovatelné.
Líbí se mi jejich zvláštní způsob chůze, hermanky se tak trochu šoupají (bříško na zemi a zadními nožičky se tlačí kupředu),ale pardálka ta chodí :o)) bříško pěkně ve vzduch a už cupitá :o)
